STOP! STOP! STOP!

Můj indivudualizační proces se dostal do jiný fáze! Už je dost poznávání svých extrémních projevů.
Ptáte se proč jsem sral do Vltavy a následně se v ní vykoupal?
Časem jsem sám v sobě našel pro to odpověď, ale neříkal jsem ji nahlas, jenom jsem to věděl sám pro sebe že to má smysl a tenhle důvod. Teď jsem si to samé přečetl u Junga!
Dělal jsem to proto, abych udělal dluh společnosti, který doteď musím splácet vytvářením hodnot.
Udělal jsem to jako záznam svého individualizačního procesu. Procesu sebepoznávání. Tak jako si v dětství prohlížíme genitálie.
Nikdy jsem nečetl filosofy jednoho za druhým. Vždycky jeden přišel ke mně ve správnou dobu a řekl ne! Ty nejsi blázen! Jsi jenom jiný než ostatní. Potvrdil mně moje nevyřčený prožitý myšlenky.

V poslední době jsem zjistil, že již nevyhledávám společnost žen za každou cenu.
Většinu žen se kterou jsem kdy tvořil jsem použil jen jako zrcadlo sobě samému nebo prostě jen jako rekvizitu či masturbační pomůcku.
Nedávám jim to už za vinu. Oni se takové narodily. Myslel jsem si v dětství, že jsem stejný jako ony. Pak jsem doufal v to abych byl stejný jako ony.
Teprve v posledních letech mi začíná vše docházet a vše začíná mít smysl. Chtěl jsem se jim dostat do kalhotek a když mě tam nepustily tak jsem jim řekl svoje poznání o životě a oni se rozplakaly nebo jen zůstaly se dívat do prázdna a pak mi říkaly že to museli několik dní rozdýchávat.
Lidé, kteří mají kontakt se svým nevědomím používají vědomí jen do té míry, aby společností nebyli považování za blázny a nezavřeli je do blázince. Když jsou mladí a ještě s tím neumí pracovat, tak se to snaží dávat co nejvíce najevo aby nebyli sami.
Protože mladý člověk nemůže být sám. Když jsou staří tak bydlí v ústraní lidem, na okrajích měst nebo v přírodě- Jung si postavil svojí vlastní věž., můj otec si nechal postavit dům v přírodě na okraji Prahy. Bydlí v ústraní proto že se už nechtějí přetvařovat před lidma a být ve vědomí. Smrt je splynutí s nevědomím. Pak člověk umírá když s ním splyne a nebo pak žije věčně???

Nicméně pak jsou v mém životě ženy, které mne dokáží opravdově nakojit a utišit. Citím k nim něco více, oba si uvědomujeme ty samé skutečnosti,
oba máme přístup k nevědomí. Sdílíme společnou bolest a víme to o sobě. Jsme ale oba ve fázi individualizace, což by nás dohromady zavedlo k sebezničení.
Oba ale víme, že náš čas ještě přijde.

čím větší duch, tím déle trvá, než splyne se svým tělem.
V pekle svých vášní. Jako šamani. Umělec je člověk který si chce prodloužit dětství. V dětství člověk umění nepotřebuje protože si dokáže propojovat věci sám od sebe.
Spojuje věci který dospělí lidé nespojují. Protože už mají naučené významy. Už mají GPSku (mapu) v mozku a řídí se podle ní. Kolikrát místo tam kam chtěli dojet tak skončí v rybníce a utopí se.
Umělci a všichni lidé kteří mají přístup do nevědomí, tak dokáží předpovídat budoucnost.
Mým úkolem v tvorbě a v životě je naučit se to používat ve svůj prospěch. Zapojit rozum, pracovat s nevědomím rozumově... zní to jako protiklad a nelogicky?
Možná že to hloupost je ale podle mě není, protože jsem na to přeci přišel díky nevědomí ne?:)

tady je seznam věcí který budu v nejbližší době dělat:

1. začít malovat obrazy na plátno
video mně jako nástroj nestačí k vyjádření toho co bych chtěl a jak bych chtěl tvořit.
Když jsem byl malý chodil jsem do ZUŠky a maloval. Kresbu jsem nesnášel. Ve videu je: bůh(nevědomí)-kamera-střih-dílo. V malbě je to bůh(nevědomí)-ruka-dílo
Spojení je "pevnější". Ne je to blbost to takhle brát ale něco na tom bude.

2. začít dělat komerční sběratelskou serii fotek- akty jedním stylem (asi zářivkou a bílá zeď jako pozadí) Budu je fotit s chytrýma ženama a s mužema. Těma co mají kontakt s nevědomím. Na kráse nezáleží důležitý je to co mají uvnitř atakový i budou na fotce!
Budu ty fotky tisknout na obrovský formáty a dražit přes svoje stránky asi hlavně do zahraničí. Polovinu z výdělku dostane modelka a polovinu já. Fotka bude podepsaná oběma.
S těma ženama pak budu tvořit i svoji volnou tvorbu jako třeba videoart.
Všichni umělci kteří chtějí být úspěšní na trhu s uměním (galerie, aukce apod.) tak tvoří v jednom stylu jasně rozeznatelně s určitou periodocitou je to jako "měna"(hošek a spol.). U mladých umělců je to průser!!!! Ještě větší průser jsou mladí teoretici-umělci (oni vědí), kteří jsou schopní vyprdnout jedno dílo (většinou na klauzury) za půl roku.
to dílo je jako kdyby ho dělal padesátiletý člověk který má za sebou vývoj. Je to dílo okpírovaný nebo dělaný tak aby "prošlo" a aby se dalo hned v rukavičkách odnýst do Galerie- nejlépe do New Yorku samozřejmě. Je tu určitá "novost"která z díla musí být cítit, abzvláště je to oceňováno na akademiích. Je to i v hudbě, v herectví, tenhle mor "novosti" je všude
Akademie přestali býti akademiemi, akademismus umřel. To pro co nás zahraničí tolik obdivovalo a co tam ztratili, ten pravý klasický "akademismus", "řemeslo" apod".
Z akademií jsou vyhazováni kvalitní umělci kteří stavý na základech z historie. Sami pro sebe znovuobjevují už objevený věci aby na těchto základech mohli stavět svá pozdější díla. Jseou obviňováni z eklektismu a pouštěni do dalších ročníků jsou studenti kteří udělají něco s "novostí" něco co by se "mohlo líbit" Nerozumím tomu a proto to schválím než abych ze sebe udělal blbce.
Vistihuje to jeden krásný fór mého kamaráda Alexeje Byčka:
Baví se dva studenti huební akademie: Hele já nevim co mám složit za skladbu ke zkoušce. No tak zkus vzít nějakou skladbu a přepiš ji pozpátku. Pak se sejdou za měsíc: Tak co? Jak to dopadlo? Hele blbě. Přepsal jsem skladbu našeho profesora a vyšla mi Dvořákova Novosvětská.

Pokud u umělce nevidím tento vývoj- není u mě umělec!!!
Dodatek. oceňuji pokrok který jsem u některých z nich zaznamenal- už parodují a ironizují sami sebe- Bravo!!!
Nebudou s Váma chtít kamarádit protože si před Vámi připadají malí a závidí vám dar který máte a oni ne.
Spolčují se s ostatními nulami do stádečka. Mají společnou kulturu- kód který pokud neovládáte tak Vámi opovrhují a nebaví se s Vámi.
Tou kulturou jsou třeba alternativní koncerty, intelektuálský kavárny pro mladý apod.

Proč chodím do pajzlů? Do těch nejhorších hospod jako je třeba Kotva?
Jednak jsem na to naučený od dětství z Lípy, protože tam skvěle vařili, levný pivo a obsluha upřímně nepříjemná.
Chodí tam normální lidi kteřío spolu vedou normální debaty. Tudíž se tam člověk může od nich učit.

Do této doby jsem chtěl za každou cenu utéct od rodičů někam za moře za Tahiťankama. Teď jsem přišel na to že kontakt se svými rodiči a hlavně s otcem potřebuju pro svůj vývoj.
To co v životě musíte (znovu)objevit je ve Vás samých. Nemusíte cestovat. Mluvil jsem se spoustou lidí kteří se chlubili tím kde všude byli a co tam všechno viděli. Ale na to podstatný nepřišli, to tam nenašli. V mnoha případech to byl jen útěk před sebou samými.
Nejhorší je že čas kdy budu muset opustit svoji rodinu se hrozně blíží a je dost možný že je to už teď, ale to nevím.
Musím je opustit pro to abych nalezl tu zbývající část poznání, kterou tady doma nenajdu.

3. změnit design blogu nebo udělat blog nový, tak jako si kupujeme ten papírový blok. Tenhle je už popsaný, uložím ho a bude tu stále existovat na této adrese pro ostatní aby jim to mohlo pomoct třeba.

4.
Začít pracovat rozumově s nevědomím ve svý tvorbě.
Nápad č. 1: Jde po ulici žena s foťákem (mým 5Dčkem) kolem krku a rybím okem a ptá se lidí kolik je hodin? Já jdu pár kroků za ní a když se právě zeptá a oni odpovídají tak blesknu bleskem který mám schovaný v bílé igelitové tašce. Obličej toho člověka je nahraný na foťák který má ta slečna.

5. a za prvý:)
Bojím se, že mě poznání postupně zabije, co když (znovu) objevím podstatu lásky? Nebo přátelství? Co mi pak zbyde? Prázdnota. Spousta lidí se takhle oběsilo nebo upilo nebo zfetovalo k smrti.
Musím si najít přítelkyni, nesmím být sám. Budu to umělkyně nebo někdo kdo má spojení s nevědomím. Přátelé mě nastěstí jistí!

Umění je bolest a zlo a dobro a je to hrozně těžký najít někoho s kým tvořit který by tohle vydržel a prožil to se mnou. V díle uměleckém je totiž ukryt jeden celý kompletní život. Je to zrcadlo.
Od člověka který se mnou tvoří chci lásku, sex, přátelství, smrt, narození, slzy radost. Kdo se mnou někdy pil tak to ví.
Tohle všechno ve výsledným dílu být vidět napřímo nemusí. Ale musí si to ta daná osoba se mnou prožít. Musíme si sednout a povídat si, zjistit na jaký úrovni je naše aktuální myšlení a poznání a teprve pak tvořit. Být "režisérem" je moc těžký protože člověk který je v pozici nad ostatními je sám.
Člověk se takový narodí. Ano, narodil jsem se jako "režisér" a nejlepší co můžu udělat je napadat svoji pozici a tudíž se držet nerežírovaní, "i am not a director of my works. i believe they direct me." jak napsal Radim Labuda

Jsem občas na pokraji šílenství a mám nutkání dělat věci jako kdybych měl za měsíc umřít. Tsakže se máte na co těšit!!!

Napsáno v kocovině v Praze dne 12. 11. 2009

PS: nevědomí je energie a má fyzikální podstatu, kterou vědci za chvíli objeví. Až ji objeví a naučí se s ní pracovat materiálně, tak to bude ta největší zbraň a lidstvo zanikne. . Kam se sere Hitler. I naše galaxie má určitou životnost než vybuchne. A my musíme splynout s naším kolektivním nevědomím abychom si zajistili věčný život.
Musíme splynout dřív než objevíme tu fyzikální podstatu.